Úspěchy našich členů na mezinárodním agrosalonu Země živitelka 2021

Na 47. ročníku mezinárodním agrosalonu Země živitelka, který se po roční pauze kvůli pandemii nemoci Covid-19  konal ve dnech 26. – 31. 8. 2021 na výstavišti v Českých Budějovicích slavili úspěch i členové AVO:

V nepřerušené řadě již desátou cenu Zlatý klas získala odrůda světlice barvířské Ara z troubského pracoviště.
Světice barvířská, odrůda  ARA, je jednoletá olejnina, kterou je možné využít jako pícninu, meziplodinu pro obohacení půdního profilu o organickou hmotu a nažky jako krmivo pro ptáky či jako zdroj kvalitního oleje. Je vhodná do aridnějších podmínek, zájem o odrůdu již projevili kromě českých i pěstitelé v Rakousku,či Německu.  Ve srovnání s původní odrůdou se vyznačuje vyšší odolností k houbovým patogenům a má vyšší výnos.
Hodnotící komise na odrůdě ocenila její plasticitu a různé způsoby využití a také to, že se v již současné době úspěšně množí a je o ni zájem v zahraničí.
zdroj: Zemědělský výzkum, spol s.r.o.

Společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. do soutěže o Zlatý klas přihlásila dva své výsledky aplikovaného výzkumu své dceřiné společnosti Agritec Plant Research s.r.o  Jednalo se o Mapu s odborným obsahem „Výskyt a disperze metabolického typu rezistence k pyretroidům u populací blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus Fabricius, 1775) v České republice, Mapa s odborným obsahem“ a dále o hnědosemennou odrůdu lnu setého ASTELLA. Odrůda lnu ASTELLA potvrdila svoji výjimečnost a získala prestižní ocenění „Zlatý klas.“ Tato odrůda je první českou odrůdou s bílým, hvězdicovitým květem. Současně je to první odrůda české provenience s klasickým složením mastných kyselin, s obsahem kyseliny alfa linolenové vysokým až velmi vysokým (v tříletém průměru v hodnotě 57,3 %) a vysokým obsahem oleje splňující tak požadavky domácích pěstitelů a zpracovatelů. Také další parametry této odrůdy jsou velmi dobré (vysoký výnos, odolnost k poléhání, vůči padlí…). Odrůda je vhodná pro produkci semen, dále na výrobu stolního oleje pro využití v racionální výživě, v pekárenském průmyslu na posyp pečiva, k přimíchávání do těst. Výlisky mohou být využity jako vynikající biologicky hodnotný doplněk do pečiva nebo do krmných směsí. Z pohledu obsahu mastných kyselin (omega-3 a omega-6) splňuje jako první odrůda českého sortimentu jejich vzájemný poměr. Lněný olej má vysoký obsah (57,3 %) kyseliny alfa linolenové ((ALA, C18, n-3 /omega 3/)), což je velmi efektivní agens a nabízí významné nutriční výhody a 15,3 % kyseliny linolové (LA, C18, n-6 /omega 6/).
V roce 2020 byla odrůda Astella předstihově množena a získané osivo bylo využito pro osev množení v roce 2021. Zároveň bylo založeno udržovací šlechtění zaručující stabilitu výnosových parametrů nové odrůdy a požadovanou kvalitu osiva. K současnému datu registrujeme potencionální zájemce o pěstování a využití této odrůdy a to nejen z řad domácích, českých pěstitelů, ale také z Polska, Běloruska a Kazachstánu, zvláště z důvodu vynikajících výsledků ve státním testování, které byly prezentovány formou workshopu. V letošním roce je přihlášeno množení odrůdy Astella na ploše 15 ha, které jako certifikované osivo bude pro osev v roce 2022.
zdroj: AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.

Vláda schválila OP TAK

Programový dokument Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na období 2021-2027 schválila v pondělí vláda. Cílem OP TAK je zvýšit přidanou hodnotu a produktivitu zejména malých a středních podniků a také rozvoj nových inovativních firem či usnadnění přechodu k udržitelné a digitální ekonomice. Na jednotlivé aktivity je připraveno celkem 81,5 miliard korun. Žádat o podporu z programu budou moci firmy z celé ČR s výjimkou projektů realizovaných na území hl. m. Prahy.

„Program se zaměřuje na posilování výkonnosti podniků ve výzkumu, vývoji a inovacích, rozvoj podnikání a digitální infrastruktury i posun k nízkouhlíkovému hospodářství či efektivnější nakládání se zdroji,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Materiál představuje klíčový předpoklad pro využívání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj na podporu českých podniků v programovém období 2021–2027, a navazuje na Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost realizovaný v programovém období 2014-2020.“

Výsledná podoba programového dokumentu vychází primárně z unijní legislativy politiky soudržnosti EU pro období 2021-2027, která vstoupila v platnost až na konci června 2021. Program je strukturován celkem do šesti priorit, z toho pět se zaměřuje na posilování výkonnosti podniků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a jejich digitální transformaci, na rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, rozvoj digitální infrastruktury a na posun k nízkouhlíkovému hospodářství a efektivnějšímu nakládání se zdroji. Poslední prioritou je technická pomoc pro implementaci OP TAK.

OP TAK bude v následujících týdnech předložen Evropské komisi k formálnímu vyjednávání. Termín zahájení oficiálního vyjednávání a následného schválení OP TAK však bude záležet zejména na termínu předložení a schválení Dohody o partnerství, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj a která musí operačním programům předcházet.

Další informace o OP TAK naleznete na webových stránkách API zde.

zdroj: Agentura API

Informační den a partnerské setkání EK ke klastru 6

chtěli bychom Vás informovat ohledně akce Informační den klastru 6 (Potraviny, bioekonomika, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí) kterou bude pořádat Evropská komise ve dnech 25.-26.10.2021.

O den později, 27.10.2021, bude také následovat partnerské setkání (brokerage event), které zájemcům poskytne příležitost navázat kontakty s potenciálními předkladateli projektů. Obě akce budou zaměřeny na témata roku 2022.

Veškeré informace na obě akce naleznete zde  

zdroj: TC AV ČR

DVA ČEŠTÍ VĚDCI MILAN RAŠKA A PETR MALÝ SE PUSTILI DO NELEHKÉHO ÚKOLU VYVINOUT VAKCÍNU PROTI HIV.

1. 1. Jak vznikl nápad věnovat se právě vývoji vakcíny proti HIV?
   Milan Raška. S tímto tématem jsem se setkal během svého dvouletého pobytu ve Spojených státech na University of Alabama at Birmingham v laboratoři prof. Městeckého a prof. Nováka.  Zde jsem poznal enormní variabilitu a unikátní chemickou strukturu obalového proteinu HIV viru, díky které virus uniká dozoru protilátek navozených u většiny infikovaných. V populaci HIV-1 pozitivních však byla popsána malá skupina jedinců schopných, z ne zcela objasněných důvodů, produkovat protilátky schopné neutralizovat extrémně široké spektrum variant HIV-1 viru a protilátky od těchto jedinců se staly základem nápadu použít je k přípravě vhodného molekulárního otisku, který by byl schopen podobné protilátky po imunizaci navodit u většinové populace. Příprava takových otisků pomocí technologie extrémně variabilních proteinových knihoven, s nimiž úspěšně pracovala skupina výzkumníků pod vedením Dr. Petra Malého, se stala atraktivním cílem společné studie.Petr Malý. Prof. Raška za mnou přišel v roce 2014 s nápadem využít námi zavedenou a úspěšně vyzkoušenou technologii selekce vazebných proteinů z vysoce komplexní kombinatoriální knihovny odvozené od struktury malé proteinové domény jednoho z proteinů streptokoka, tzv. ABD knihovny. My jsme tuto technologii vyvíjenou v naší Laboratoři inženýrství vazebných proteinů na Biotechnologickém ústavu AVČR od roku 2008 do té doby výhradně používali k vývoji diagnostických vazebných proteinů jako alternativ k monoklonálním protilátkám a k vývoji nových potenciálně terapeutických proteinových blokátorů. Vtip tohoto inovativního nápadu spočíval v tom, že „vylovíme“ z naší knihovny o komplexitě desítek až stovek bilionů variant několik kandidátů, kteří by mohli působit jako účinné imunogeny stimulující tvorbu neutralizujících protilátek proti viru HIV-1. Nápad to byl fascinující a zcela revoluční, ale dosud pro vývoj jakékoliv vakcíny nevyzkoušený. Protože však jiné cesty k vývoji účinné ochranné vakcíny proti infekci HIV dosud selhaly, dohodli jsme se na spolupráci a připravili společně velmi ambiciózní, ale také nesmírně riskantní vědecký projekt.
   2. Riziko neúspěchu je součástí vědeckého poznání, čeho jste se báli nejvíce?
   Petr Malý. Těch úskalí byla celá řada. Strategický problém byl ten, že celý projekt byl postaven na úspěšné identifikaci proteinových variant identifikovaných z proteinové knihovny, ale k tomuto unikátnímu přístupu neexistovala relevantní záložní varianta, která by navržený způsob řešení v projektu obešla. Dalším úskalím bylo to, že jsme hledali jen velice ojedinělou skupinu vazebných proteinů, které rozpoznávají velice omezenou oblast na povrchu neutralizující protilátky zvanou paratop, pro který musí být náš vazebný protein specifický. Nalézt takové ojedinělé varianty ve společenství bilionů variant vyžadovalo zavést nový efektivní způsob testování, aby nám takový protein při analýze neproklouzl. Další pro nás dosud neznámou obtíží bylo to, že jsme se nemohli spolehnout na námi kvalitně připravený a funkčně ověřený protein jako molekulární terč, ale na darovanou a komerčně nedostupnou protilátku předpokládané kvality, jejíž množství bylo limitováno na dvě zkumavky za rok, což zásadně omezovalo kontrolní a přípravné experimenty a statistický rozsah následného testování. Další „sázkou do loterie“ pak bylo zvolit jednu z deseti možných neutralizačních protilátek, na které jsme chtěli náš přístup poprvé vyzkoušet. Další zásadní rozdíl od dřívějších zkušeností bylo to, že zatímco funkci diagnostického nebo blokačního proteinu ověříte za jeden či několik dnů, tady se dozvíte výsledek až po 3 až 4 násobné imunizaci zvířat v řádu týdnů až měsíců. Vezmeme-li v úvahu, že projekt byl postaven na nevyzkoušeném nápadu, neměli jsme k dispozici řadu předběžných a podpůrných dat a postupy vyvíjeli „za pochodu“, dá se říci, že to byl projekt postavený „na zelené louce“.
   3. Předpokládám, že ambice vyvinout očkovací látku má více vědeckých kolektivů ve světě. Máte přehled, jakými cestami se ubírají a jak jsou daleko?
   Petr Malý. Vývoj vakcíny proti infekci virem HIV začal nedlouho po tzv. „Černém pátku“ 5. června 1981, kdy se v Los Angeles v USA objevila krátká zpráva rutinního zpravodaje „Centra pro kontrolu nemocí“ popisující prvních pět případů jinak zdravých mladých mužů hospitalizovaných s těžkým zápalem plic způsobeným tehdy neznámou nemocí s následným selháním imunitního systému, později nazvané AIDS. Tak jak se nemoc šířila a stávala se epidemií, tak se do vývoje účinné vakcíny postupně zapojovaly stovky týmů po celém světě, vytvořilo se několik konsorcií specializujících se na vývoj terapeutických protilátek, retrovirových inhibitorů i HIV vakcíny, a přidali se také soukromí investoři a soukromé nadace, např. Melindy a Billa Gatesových. Časem se ukázalo, že oproti jiným virovým onemocněním s úspěšným vývojem vakcín představuje vakcína proti HIV dosud nejsložitější vědecky pokořitelný vakcinační problém.Milan Raška. Ano. Sledujeme vývoj vakcíny proti HIV-1. Zřejmě nejvýznamnější roli hrají výzkumníci v USA. Ti se ubírají jinou cestou, založenou na přípravě různě modifikovaných proteinových chimér odvozených od přirozeného obalového proteinu viru HIV-1, který je cílem neutralizačních protilátek. Chiméry by měly snadněji navodit neutralizační protilátky v široké populaci. Návrhy takových chimér jsou založeny na nejnovějších poznatcích o fungování imunitního systému při virových infekcích, poznatcích o mechanismech rozvoje autoimunitních chorob a poznatcích ze strukturní proteinové biologie. Přes enormní úsilí výzkumníků, překrásné publikace a povzbuzující sdělení, která se občas objeví v mediích, není doposud k dispozici žádná vakcína k účinné prevenci HIV infekce.
   4. V čem spočívá zásadní obtíž s vývojem vakcíny proti HIV?
   Milan Raška. Důvodů, proč je tak obtížné neutralizovat HIV-1 virové částice, je více. Virus má mohutný cukerný (glykanový) štít na povrchu obalového glykoproteinu Env, který brání neutralizujícím protilátkám v přístupu ke klíčovým vazebným doménám nutným k rozpoznání a pevnému ukotvení viru k cílové buňce člověka – T-lymfocytu. Protože počet molekul Env na povrchu HIV-1 je velmi malý, nemohou protilátky na povrchu specifických buněk – B lymfocytů – využít zesilovacího efektu přemostění sousedních Env terčů a aktivace imunitní protilátkové odpovědi je tak slabá. Navíc virové částice maskují klíčové epitopy změnou sbalení-konformace Env proteinu v období volného šíření v mezibuněčném prostoru a po prvním kontaktu s cílovou buňkou (T-lymfocytem). Největší překážku však představuje obrovská variabilita zejména virového obalového proteinu Env, která je výsledkem extrémně vysoké frekvence mutací, jejichž limitací je pouze zachování funkce Env při zahájení infekce cílových buněk člověka. HIV-1 virové částice tak účinně unikají z imunitního dozoru hostitele.
   5. Na čem je postaven princip Vašeho přístupu k řešení problematiky? Můžete vysvětlit mechanismus působení Vámi vyvíjené vakcíny?
   Petr Malý. V principu jde o to, že při konstrukci vakcíny nepoužíváme části HIV-1 viru či od nich odvozené antigenní struktury, jako jiné výzkumné skupiny nejen u HIV, ale u většiny infekcí. Základ našeho přístupu vychází z faktu, že existují a jsou dostupné unikátní protilátky, které neutralizují obrovské spektrum variant HIV-1, a k těmto protilátkám jsme připravili proteinové otisky. Proteinový otisk je založen na výběru vhodné molekuly, která díky tvarové komplementaritě svého povrchu s povrchem specifického místa na protilátce (paratopem) je schopna navodit silnou mezimolekulární interakci představenou jako silná vazebná afinita. Takové varianty byly schopny navodit v sérech imunizovaných zvířat tvorbu protilátek podobných vlastností jako ty původní popsané u vybraných HIV-infikovaných jedinců. Výhoda je, že připravené proteinové otisky jsou pro imunitní systém dobrý cíl, jsou dobře vyrobitelné, jsou levné a dostatečně stabilní, aby se daly v budoucí vakcíně distribuovat na velké vzdálenosti snadněji, než současně testované HIV či jiné vakcíny. Navíc oproti cukerným imunogenům dokáže navodit dlouho trvající imunitní ochranu.
   6. Jak jste daleko s vývojem a jaké jsou současné výsledky?
   Petr Malý. V současnosti máme k dispozici tři kolekce mimikujících rekombinantních vazebných proteinů, které naznačily svoje schopnosti vyvolat tvorbu neutralizujících protilátek proti obalovému proteinu HIV viru po imunizaci myší. Potěšitelné je, že tyto proteiny navozují tvorbu protilátek neutralizujících široké spektrum HIV variant. Všechny tyto identifikované a ověřené proteiny byly ochráněny dvěma mezinárodními patentovými přihláškami a část z nich je i pod ochranou již uděleného českého patentu.  V současnosti jsou jednotlivé varianty testovány v kombinaci u experimentálních zvířat s cílem ještě rozšířit efektivitu vakcinace proti HIV. Průběžně probíhá hledání vhodného strategického investora, který by podpořil další preklinické testování směřující k vývoji konceptu prototypu vakcíny ověřené na opičím modelu s cílem směřovat ke klinickým studiím u člověka. Předpokládáme také součinnost investora při vstupu patentové ochrany do národních fází.
   7. Nedávno i mezi vědci vznikl spor, zda má v ČR význam vyvíjet vlastní vakcínu proti covidu 19, protože nemáme dost ani výrobních ani finančních kapacit. Předpokládám, že i vy nad tím přemýšlíte. V případě úspěchu vývoje, jak si představujete cestu jeho uvedení do praxe? Nebojíte se, že i úspěšný výzkum může skončit bez reálné výroby vakcíny?
   Petr Malý. V současné situaci bychom rádi ověřili náš koncept vývoje mimikujících proteinů jako alternativní a doplňkové strategie tam, kde klasické postupy vývoje vakcín selhávají. Je několik virových infekcí, kde by se dal náš navržený koncept aplikovat. Abychom pokročili dále, snažíme se posunout v preklinických studiích a dokončit patentovou ochranu vyvinutých vazebných proteinů. Pokud se ukáže v dalších testech náš přístup za životaschopný, pak bude otázka klinického testování a výroby vakcíny relevantní. Na rozdíl od nyní již rutinního vývoje a produkce vakcín na COVID-19 by mohlo být pro některé výrobce velmi zajímavé vyzkoušet naši strategii pomocí imunizace mimikujícími proteiny či využít DNA/RNA sekvencí tyto proteiny kódujících. Vývoj by mohla významně urychlit spolupráce se zavedenou společností s technologiemi a zkušenostmi s výrobou vakcín. Pokud by se podařilo takového investora či strategického spolupracujícího partnera najít, šance na vývoj vakcíny se značně zvýší. Riziko, že náš výzkum skončí bez reálné výroby HIV vakcíny je značné, ale přesto má smysl se o vakcínu pokusit.Milan Raška. Jsme si vědomi možných komplikací s uvedením vakcíny k životu a reálnému klinickému využití. Předpokládáme, že studie plánované k provedení ve spolupráci s vybranou biotechnologickou společností, jasně prokáže, zda je naše cesta přípravy vakcíny k předcházení infekce HIV životaschopná a zda vakcinační konstrukty navodí ochranné neutralizační protilátky u experimentálních opic. Pokud ano budeme buď my, nebo nabyvatel licence na naše vakcinační konstrukty hledat strategického partnera k financování řádných klinických studií. I zde samozřejmě stojí otázka účinnosti a bezpečnosti našeho vakcinačního přístupu a odpověď na ni může dát jedině klinická studie. Jelikož doposud neexistuje vakcína k předcházení HIV infekce, můžeme oprávněně očekávat, že pokud náš přístup bude účinný a bezpečný, zájem ze strany farmaceutických firem bude.
   8. Nikdy se veřejnost nezajímala o viry tak intenzivně, jako nyní při covidové pandemii. Z hlediska Vašeho pohledu, zda je cesta porazit tento druh viru? Na co by se měla věda nyní soustředit? Mám dojem, že v centru pozornosti byly epidemiologové, už méně jsme ale slyšeli názory virologů či imunologů, což kritizovala např. prof. Říhová. Mají tyto vědní obory co říci do boje s pandemiemi a co si myslíte, že v diskusích nezaznělo dostatečně výrazně?
   Milan Raška. Virologie a imunologie stály za vývojem a úspěšným zavedením vakcín k prevenci rozvoje infekce COVID-19. Všechny schválené vakcíny chrání vakcinovaného jedince před smrtí a před nutností hospitalizace. V souladu s objevením se nových variant COVID-19 vystupuje ještě více do popředí význam imunologie, která prokazuje, že je schopna nabídnout nové vakcíny účinné proti těmto variantám, a to ve velmi krátkém čase. Poměrně málo pozornosti bylo však doposud věnováno slizniční imunitě a jejímu zapojení do obrany proti COVID-19 infekci. Přitom se jedná o první barieru, se kterou se SARS-CoV-2 virus setká, a která u většiny lidí efektivně brání rozvoji závažné systémové infekce a jejím komplikacím. Na sliznici se uplatňují jak mechanismy nespecifické obrany, a to bezprostředně po kontaktu s virem, tak i mechanismy přísně rozlišující struktury SARS-CoV-2 viru, což se odehrává s několikadenním zpožděním. Jelikož se slizniční imunitní systém chová v mnohých aspektech odlišně od běžně popisované systémové imunity, je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost. Například slizniční protilátky třídy IgA, které dominují na sliznicích horních cest dýchacích, mohou zabránit nejen viru ve vstupu do organismu, ale mohou i potlačit zánětlivou reakci. Naopak, protilátky v dolních cestách dýchacích proti stejným částem viru, které jsou však jiného izotypu, sice brání viru v infekci buněk, ale kromě toho podporují zánětlivou reakci, která může přispět k poškození organismu, jak jsme mohli u některých jedinců pozorovat. Je obecným problémem, že se slizniční imunitě věnuje podstatně méně výzkumníků oproti těm, kteří se věnují imunitě systémové, která se uplatňuj uvnitř organismu – a s tím souvisí absence detailnějších poznatků o jejím zapojení do obrany proti SARS-CoV-2  infekci.
   9. Když se podíváme do budoucnosti, kterému problému byste se chtěli věnovat a proč?
   Milan Raška a Petr Malý. Technologie vakcín, o které jsme se zmínili, je uplatnitelná u širokého spektra infekcí virových a bakteriálních, ale i jiných. Již jsme zahájili experimenty testující její využití u dalších virových infekcí, kde by mohla tato technologie překonat současné potíže bránící vývoji účinných vakcín.  To se týká například virové Hepatitidy typu C, ale chceme ověřit využití našeho konceptu i v rámci nemoci COVID-19. Strategie vývoje vazebných proteinů jako alternativy k monoklonálním protilátkám je uplatnitelná u mnoha dalších nemocí a stavů, ale je výhodná také pro in vitro a in vivo diagnostiku. Společně nyní vyvíjíme strategie zpřesňující odhad odpovědi některých nádorů na moderní biologickou léčbu. Získali jsme i mezinárodní grantovou podporu na vývoj nových vazebných proteinů k terapii zánětlivých onemocnění střev. V tomto projektu se snažíme nejen připravit nové vazebné proteiny schopné tlumit ve střevech nežádoucí zánětlivou dráhu, ale i otestovat velmi atraktivní formu podání protizánětlivých látek sekretovaných ve střevě pomocí orálně aplikovaných neškodných probiotických střevních bakterií. Pokud by se tento přístup osvědčil, mohly by se probiotické bakterie nekolonizující střevní epitel, například Lactococcus lactis sekretující proteinové protizánětlivé blokátory, podávat během terapie například v podobě mléčných výrobků jako je třeba jogurt.

zdroj: Česká Hlava

Cena Wernera von Siemense

rádi bychom Vás informovali o právě probíhajícím přihlašování do 24.ročníku Ceny Wernera von Siemense pro studenty, vědce a pedagogy technických a přírodovědných oborů.

Přihlašování je otevřeno až do 30.listopadu 2021. Celková dotace soutěže je 900 000,- Kč. Široká veřejnost může nominovat kandidáty na vítěze s prémií 10 000,- Kč.

Veškeré informace o soutěži jsou na: www.cenasiemens.cz případně vizuály v sekci „ke stažení“.

Zde je odkaz na TZ: https://www.siemens.cz/press/zacina-ctyriadvacaty-rocnik-ceny-wernera-von-siemense-pro-studenty-a-mlade-vedce

zdroj: Siemens s.r.o.

Konference “Bioeast jako hnací síla v souvislosti s evropskou zelenou dohodou”

Ve dnech 20. a 21. února 2020 se konala mezinárodní konference “Bioeast as a driving force in the context of the european green deal”

Hlavním cílem konference je spojování sil v rozvojových potřebách, prioritách a spolupracovat na evropské úrovni s cílem dosáhnout společných cílů, dále diskutovat jakou roli může hrát BIOEAST při implementaci Nové zelené dohody, zveřejněné Evropským parlamentem.

Homepage

Výzkum reaguje na změny klimatu

Rozhovor s doktorem Nedělníkem v časopise Prosperita

Click to access Zem%C4%9Bd%C4%9Blec-7_2020-V%C3%BDzkum-reaguje-na-zm%C4%9Bny-klimatu.pdf

Program KAPPA: důvody posunutí první veřejné soutěže

Na základě častých dotazů potenciálních uchazečů k vyhlášení 1. veřejné soutěže v Programu KAPPA financovaného z Fondů EHP a Norska Technologická agentura ČR (TA ČR) informovala o změně termínu vyhlášení a jejím důvodu.

Vyhlášení veřejné soutěže bylo plánováno na duben 2019, a to jako následný krok po podepsání Programové dohody, která definuje podmínky veřejné soutěže. Programová dohoda nebyla dosud podepsána, a proto je nutné posunout termín vyhlášení veřejné soutěže.

Tuto dohodu připravuje Kancelář finančních mechanismů (KFM) v Bruselu a uzavírá ji s Národním kontaktním místem pro Českou republiku, Ministerstvem financí ČR. TA ČR, jako zprostředkovatel programu, podnikla veškeré kroky ke zdárnému uzavření Programové dohody v plánovaném termínu. Ve snaze dodržet původní harmonogram zpracovala TA ČR dokumenty k vyhlášení veřejné soutěže ještě před schválením programové dohody, KFM však dokumenty neakceptovala.

TA ČR si uvědomuje, že posunutí vyhlášení veřejné soutěže může uchazečům působit komplikace. TA ČR i nadále podniká veškeré potřebné kroky, aby veřejná soutěž byla vyhlášena co možná nejdříve v průběhu podzimu 2019, nicméně přesný termín bude stanoven až po uzavření Programové dohody.

Konečný termín bude upřesněn také ve spolupráci s partnerskou agenturou Research Council of Norway, vzhledem k vyhlášení veřejné soutěže v polsko-norském výzkumném programu a vzhledem k plánovaným veřejným soutěžím TA ČR.

TA ČR bude potenciální uchazeče o aktualitách informovat prostřednictvím webových stránek kappa.tacr.cz.

Zdroj: TA ČR

VZLÚ se představuje v moderně zpracovaném videu

Výzkumný a zkušební letecký ústav se prezentuje v moderním a hezky zpracovaném videu. Celkem má přes dvě minuty. První třetina se věnuje historii ústavu především ve fotografiích. Ve zbytku videa se pak můžeme dívat na zajímavé záběry z řešení současných výzev.

Václav Dejčmar: Dobře už bylo

Podle aktuálních vědeckých studií začaly závratným tempem mizet včely, takže brzy nebude mít kdo opylovat květiny. A nejde jen o včely. Do roku 2050 má vymřít polovina všeho existujícího hmyzu. To bude mít katastrofický dopad na celý ekosystém planety i život člověka na zemi. Na vině jsou zejména moderní, vysoce účinné pesticidy, které se používají v posledních 20ti letech. “Pokud nezměníme způsob, jakým produkujeme potraviny, veškerý hmyz za několik desítek let vyhyne,” apelují vědci.

I globální oteplování se podle posledních studií utrhlo ze řetězu a Země směřuje k oteplení až o 3 stupně Celsia. Výsledkem má být Severní ledový oceán bez ledu, stoupání hladiny všech moří a zásadní úbytek pitné vody, díky kterému kolem roku 2050 čeká Světová banka masovou migraci, jenž neměla v historii lidstva obdoby. Hlavními zdroji emisí skleníkových plynů nejsou osobní automobily ani konvenční továrny, jak se občas uvádí, ale opět intenzivní zemědělství, transport zboží (zejména po moři a letecky) a hlavně spalování fosilních paliv v elektrárnách.

Znečištění vzduchu představuje další problém. V mnoha světových aglomeracích dosáhlo už dnes takové úrovně, že se venku prakticky nedá dýchat. Když jsem byl nedávno v Pekingu, index znečištění AQI byl díky mikročásticím PM2.5 asi 450 jednotek a rozumně přežít šlo jen uvnitř budov, které mají vzduchotechniku se speciálními filtry. Všechno nad 100 jednotek přitom představuje nezdravé prostředí, nad 300 zdravotní hazard a nad 400 jednotek se už ani nepoužívá slovní popiska. V industriální Číně podobné věci člověk tak trochu čeká, ale znečištění díky větru nezná hranice, a tak to samé (respektive ještě horší) zažijete třeba v Dillí, ve státech perského zálivu nebo v severní Africe. V Dubaji, kde jsem byl před pár dny, je zcela běžná všudypřítomná mlha a AQI nad 150. Podle WHO žije dnes přes 90% světové populace v místech, kde znečištění vzduchu překračuje rozumné limity.

Ve stejném duchu bych mohl pokračovat dál a dál. Objem ryb ve světových oceánech se od roku 1970 zmenšil na polovinu, většina divoce žijících zvířat přišla za stejnou dobu v průměru o 60% své populace a každý rok nenávratně zmizí další 0.2% – 0,4% deštného pralesa. Všechny tyto situace přitom mají společné kritérium: Nelze je řešit na národní úrovni. Pokud by nějaký větší stát sám přijal účinnou regulaci, budou jeho obyvatelé muset dočasně obětovat životní standard na úkor zemí, které regulaci nepřijmou. Z hlediska teorie her je proto rozjetý vlak prakticky nezastavitelný a navíc už je stejně pozdě. Určitě znáte příběh o žábě, která se uvaří, protože ji nenapadne vyskočit z hrnce plného vody, když se voda ohřívá velmi pomalu? I kdyby se mezinárodní diplomacie zítra zázračně shodla na ocenění negativních externalit a dokázala vymáhat celoplanetární regulaci, už jen pouhá setrvačnost všech probíhajících dějů nevyhnutelně způsobí ekologickou krizi.

Ze stejného důvodu záchranu nepřinesou ani technologické inovace. Lepší roboti, IoT, AI nebo samořiditelná auta představují z eko-pohledu jen nepodstatnou dekoraci našich životů a zásadní objevy typu čistá jaderná fúze, která snad jednou učiní špinavé získávání energie příliš drahé, přijdou pozdě. Jinými slovy bychom si měli přiznat jednoduchý fakt: dobře už bylo. Bezprecedentní blahobyt na začátku 21. století, který nemá v historii lidstva obdoby, byl možný jen za cenu masivního zadlužení vůči celé planetě. Dinosauři možná vyhynuli ze dne na den díky nárazu meteoritu, ale přelidněné lidstvo patrně čeká spíše pomalý a bolestný proces redukce jeho téměř 8 miliardové populace (která se už brzy ze 3/4 soustředí do velkých měst a proces bude o to bolestivější, pokud se vědcům podaří dále zpomalit proces stárnutí – WHO nedávno klasifikovala stárnutí jako nemoc).

V tomto kontextu nechápu, proč se za největší politickou výzvu současnosti nepředstavuje otázka, jak se vyrovnat s novou situací na planetě Zemi. Nejde o to ji řešit – to nejde (kromě elegantní možnosti prohlásit alarmující vědecké závěry za lež) – ale jak se připravit na budoucnost a v rámci možností agendy státu se s ní co nejlépe vypořádat. Vždyť rok 2050 nastane za stejnou dobu, jaká uběhla od sametové revoluce. A Česká Republika může mít to štěstí, že na ni většina popsaných problémů nedopadne tak tvrdě. Pokud bude připravena.

Zdroj: Facebook Václava Dejčmara

Václav Dejčmar, Autor: MARTIN TISO

Válečná sekera nadobro zakopána

Bývaly doby, kdy si zástupci Asociace výzkumných organizací a Akademie věd nemohli přijít na jméno. V posledních letech se ale situace začala měnit. Nejprve spolu v loňském roce organizace vytvořily a poté i předložily Metodiku vykazování hospodářských činností ve výzkumu a vývoji. Včera dokonce slavnostně podepsaly Memorandum o spolupráci.

foto: Pavlína Jáchimová (AV ČR)

„Jsem ráda, že jsme k sobě našli po letech cestu a můžeme se jeden od druhého učit a navzájem si předávat informace a příklady dobré praxe,“ řekla po podpisu memoranda předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Spolupráce je logickým krokem a pomůže přenášet výsledky základního výzkumu přes aplikovaný až po inovace,“ dodal prezident AVO Libor Kraus.

Kromě výše zmíněné metodiky spolu obě organizace řeší i několik velkých projektů, například v programu Centra Kompetence Technologické agentury ČR.

Spolupráce bude rozvíjena v oblastech VaVaI společných oběma institucím s důrazem na využití synergií mezi akademickou a podnikatelskou sférou. Zejména půjde o konzultační činnost v oblasti nových technologií a transferu poznatků do společenské a průmyslové praxe, ale i výměnu informací a zkušeností vztahujících se k přípravě a tvorbě nových právních předpisů v oblastech VaVaI. „To je pro nás klíčové, my nepotřebujeme měnit legislativu, ale spíš si společně definovat, co v oblasti kolaborativního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou společně zmůžeme,“ řekl Libor Kraus, prezident AVO.

„Spolupráce s AVO je pro nás důležitá, zejména pro koordinaci vědní politiky a společného postupu vůči poskytovatelům veřejné podpory výzkumu,“ hodnotil podpis memoranda Josef Lazar, člen Akademické rady AV ČR a koordinátor spolupráce AV ČR s AVO.

Memorandum je uzavřeno na dobu určitou tří let a obě smluvní strany se dohodly, že účinnost memoranda bude automaticky prodloužena o další tři roky.

Slavnostního podpisu Memoranda o spolupráci se za Akademii věd ČR kromě předsedkyně Evy Zažímalové účastnil také Pavel Baran, Josef Lazar a Zdeněk Havlas. Za Asociaci výzkumných organizací byl aktu pak kromě prezidenta Libora Krause přítomen také viceprezident Jan Nedělník.

Podepsané Memorandum si můžete prohlédnout ZDE

Podívejte se na krátké video shrnující tento slavnostní akt ↓

Martin Podařil (AVO), Jan Martínek (AV ČR)

VZLÚ připravuje revoluci v oblasti satelitních pohonů

Společnosti SpaceLab EU a Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) uzavřely partnerství, v jehož rámci budou během příštích pěti let společně pracovat na vývoji a komerčním využití unikátního air-breathing iontového motoru, který umožní družicím udržet svoji polohu na velmi nízké oběžné dráze.

Fotografie z experimentu (foto: Michaela Martínková)

Tah motoru je vytvořen urychlením zbytkové atmosféry Země a nepotřebuje již žádnou jinou pohonnou látku. Projekt nového typu pohonu je odpovědí na zvýšenou poptávku uživatelů po provozování flotil malých družic a zlepšení samotné ekonomiky jejich provozu včetně prodloužení životnosti.

Výjimečnost celého společného projektu zvyšuje fakt, že se jedná o světově unikátní možnost zpřístupnění velmi nízkých oběžných drah družicovému provozu. Výhody operování na velmi nízké oběžné dráze jsou zcela zřejmé jak v oblasti komunikací – výrazně nižší latence (zpoždění signálu) oproti současnosti a nižší potřebný výkon vysílačů, tak např. v oblasti vizuálního monitoringu země – výrazně přesnější a jasnější snímky. Hodnota společného vývoje se pohybuje v řádech miliónů EUR. Komerční potenciál je očekáván v řádech stovek miliónů EUR. Zájemci se očekávají mezi budoucím komerčními provozovateli flotil malých družic i mezi vojenskými uživateli.

Týmy obou společností na projektu společně pracují v prostorech VZLÚ v Letňanech, kde se rodí jak počítačové simulace, tak experimentální hardware. K dispozici je potřebné laboratorní vybavení, včetně nových čistých prostor nezbytných pro realizaci experimentů a přípravu engineering modelu, který bude následně testován v kosmickém prostoru.

O motoru napsaly i Hospodářské noviny

Zdroj: TZ VZLÚ

AVO navštívila dalšího člena – Membrain s.r.o.

S Dr. Kyselou a Dr. Hartychem z Membrain řešil Dr. Říha z AVO mj. možnosti uspořádání workshopu k otázkám účelové podpory po roce 2022. Dále diskutovali Metodiku hodnocení VaV, která v mnoha aspektech výzkumné organizace znevýhodňuje. Membrain vyjádřil zájem o diskusi o tomto tématu na úrovni AVO i RVVI.

Liberecký kraj patří v posledních letech z hlediska ročního úhrnu srážek, dostupnosti podzemní vody apod. k nejvíce postiženým v ČR. Purifikace vody bude tedy do budoucna stále zásadnějším tématem, které se může potenciálně stát jedním z pilířů možné potenciální platformy VODA v rámci nové Strategie inteligentní specializace Libereckého kraje.

MemBrain je výzkumná, inženýrsko-technologická společnost, která svou činnost zaměřuje především na výzkum a inovační aktivity v oblasti membránových procesů, zejména pak na přenos výsledků výzkumu do komerční praxe. Společnost, která je 100% vlastněna mateřskou firmou MEGA a.s. držitele ocenění „Česká hlava“ Luboše Nováka, vyvíjí své aktivity ve Stráži pod Ralskem, administrativně spadající do území Libereckého kraje.

Hlavním oborem činnosti jsou membránové separační procesy – separace kapalin a plynů. Zákazníkům společnost nabízí vývoj technologického řešení separace a čištění kapalných směsí či roztoků a plynů na základě aktuálních vědeckých poznatků v oboru membránových technologií. Firma podporuje procesy vedoucí k vývoji nových výrobků, technologií a jejich zavedení do praxe.

Portfolio výzkumných a komerčních aktivit je rozděleno do čtyř oborových segmentů. V rámci segmentu Voda je řešeno zejména odsolování vodných roztoků, zakoncentrování anorganických roztoků (NaCl), výroba ultračisté vody, řešení problémů s odpadní vodou či jiným odpadním médiem, recyklace cenné složky z odpadních roztoků zpět do výroby (NH₄NO₃). V segmentu Potravinářství je řešeno odsolování mléčné syrovátky, stabilizace a úprava pH vína či moštů, odsolování ovocných šťáv, purifikace cukrů. V segmentu cenné látky je řešeno čištění a zakoncentrování organických roztoků (L-karnitin), odsolování a separace cenných složek z biomasy (xylóza), filtrace či deacidifikace roztoků glykolů, čištění organických látek, např. aminokyselin. V segmentu Separace plynů pak obohacování metanu z bioplynu.

Pozvánka na konferenci strojírenských firem

Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ pořádá dne 22. listopadu konferenci s názvem “Technologický foresight strojírenství a lidské zdroje”. Konference se bude konat v prostorách AVO na Smetanově nábřeží v Praze.

Více informací naleznete v přiložené pozvánce. Registrace na mailu bartak@ctps.cz

Program KAPPA uvolní mezi podniky a výzkumné organizace až 800 milionů Kč na mezinárodní spolupráci

V současné době probíhají v Technologické agentuře ČR přípravy veřejné soutěže nového Programu KAPPA. Ten je zaměřený na spolupráci v aplikovaném výzkumu s partnery z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

První výzva bude vyhlášená v březnu příštího roku a bude jí předcházet série seminářů pro uchazeče. Důraz bude kladen především na vyhledávání projektových partnerů. Pro více informací sledujte webové stránky kappa.tacr.cz, které budou pravidelně aktualizovány.

Program KAPPA je realizován v rámci Finančních mechanismu EHP a Norska v období 2014 – 2021 v programu Výzkum. Podívejte se na infografiku, která Program KAPPA představuje více vizuálně. (Stáhnout v PDF)

Zdroj: TA ČR

Co nového ve VZLÚ? Expanze do Kanady i do Číny

Dalším ze členů AVO, které Dr. Říha v měsíci říjnu navštívil, je Výzkumný a zkušební letecký ústav a.s. (VZLÚ), který je národním centrem pro výzkum, vývoj a testování v letectví a kosmonautice.

Novinky

V současnosti usiluje VZLÚ o rozšíření aktivit v Kanadě, kde identifikuje řadu příležitostí ve spolupráci s domácím Bombardierem a také v Číně a ve státech bývalého Sovětského svazu.

V uplynulých letech pak ústav založil tři dceřiné “Spin-off” společnosti, do jejichž portfolia byly vloženy některé oblasti výzkumu. Jedná se především o:

• akreditované environmentální a mechanické testování,
• prototypová a malosériová výroba kompozitních dílů,
• vývoj satelitních zařízení.

České výzkumné projekty

Prostřednictvím VaV projektů VZLÚ výrazně přispívá k rozvoji českého leteckého průmyslu. V národním měřítku řešil výzkumný ústav 14 národních projektů výzkumu a vývoje z programů podpory MŠMT, MPO, TAČR a MV. Dále bylo v roce 2017 podáno 5 projektů z výzvy MPO TRIO, z nichž 2 projekty byly úspěšné a jejich řešení bylo zahájeno od počátku roku 2018. Z programu MŠMT INTER-ACTION byl zahájen rovněž úspěšný projekt ASTRA. Projekty aplikovaného výzkumu a vývoje jsou řešeny ve spolupráci s průmyslovými firmami, které jsou zpravidla hlavními uživateli výsledků projektů. Největší podíl podpory pro projekty s tzv. účelovou podporou poskytuje Technologická agentura ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu, v menším měřítku pak MŠMT. VZLÚ podal také relativně nedávno projekty do GAČR či do oblasti bezpečnostního výzkumu Ministerstvem vnitra.

Mezinárodní spolupráce

Co se týče mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, rozvíjí VZLÚ zejména na platformě Rámcových programů Evropské Unie. Účastní těchto programů již od roku 2001 a to tří desítek mezinárodních projektů pátého, šestého, sedmého rámcového programu a nově otevřeného evropského programu Horizont 2020.

V roce 2017 se VZLÚ podílel na řešení celkem 3 projektů 7.RP, včetně dvou velkých integrovaných projektů Level 2 LEMCOTEC a AFLONEXT.  Dále v roce 2017 bylo řešeno celkem 5 projektů z programu CS2 a 2 projekty z výzvy programu H2020, kde VZLÚ participuje v projektu JTI Future Sky Safety a ACASIAS.  Začátkem roku 2018 přibyl další projekt v CS2 s názevm OASIS a projekt z výzvy H2020 UHURA.

Smyslem účasti v mezinárodních VaV projektech je rozvoj spolupráce s evropským leteckým průmyslem a s předními výzkumnými centry v EU. Výsledky těchto projektů napomáhají zvyšovat odbornou úroveň VZLÚ a tak rozšiřovat a zkvalitňovat spektrum nabízených VaV služeb. Smyslem účasti v mezinárodních VaV projektech je rozvoj spolupráce s evropským leteckým průmyslem a s předními výzkumnými centry v EU. Výsledky těchto projektů napomáhají zvyšovat odbornou úroveň VZLÚ a tak rozšiřovat a zkvalitňovat spektrum nabízených VaV služeb.

Poslání

VZLU je 100% akcií vlastněno Ministerstvem financí ČR a zaměstnává přes 220 zaměstnanců, přičemž víc než polovina z nich jsou vysoce kvalifikovaní pracovníci s vysokoškolským či postgraduálním vzděláním.

Hlavním poslání této výzkumné organizace je rozvíjet základní, průmyslový výzkum a experimentální vývoj. Výsledky a nové poznatky získané prostřednictvím výzkumu a vývoje jsou šířeny publikacemi, transferem znalostí nebo vzdělávacími aktivitami. VZLÚ podporuje průmysl poskytováním inženýringových a zkušebních služeb, které jsou nezbytné pro vývoj nových výrobků. VZLÚ kontinuálně rozvíjí svou rozsáhlou výzkumnou a zkušební infrastrukturu tak, aby mohl poskytovat VaV činnosti a služby na vysoké úrovni.

Hlavní multidisciplinární obory VZLÚ jsou aerodynamika, pevnost a životnost konstrukcí, materiálové a korozní inženýrství, turbomachinery, kompozitní materiály a technologie. Kapacity výzkumu a vývoje VZLÚ přispívají zejména k pokroku leteckého průmyslu, pozemní dopravy, obrany a bezpečnosti, energetiky a stavebnictví.

Více na www.vzlu.cz

GDPR – směrnice AVO

AVO směrnice GDPR

Cena Inovace roku 2018

Asociace inovačního podnikání České republiky vyhlašuje pravidelně od roku 1996 soutěž o Cenu Inovace roku. V rámci soutěže jsou hodnoceny nejkvalitnější inovační produkty přihlašovatelů se sídlem v České republice.

Uzávěrka přihlášek 23. ročníku je 31. října 2018; možnost konzultace komplexnosti připravené přihlášky – do 17. října 2018.

Více informací a přihláška (MS Word) ZDE nebo přímo na webu Inovace roku 2018.

Sněm SP ČR vyzval vládu ke splnění šesti úkolů

Na letošním Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR zástupci firem vyzvali vládu, aby omezila byrokracii, zrychlila budování digitální i fyzické infrastruktury, podporovala vědu a výzkum a vzdělanost a pomáhala firmám při exportu. Jen tak se Česko bude moci přiblížit ke skupině dvaceti nejvyspělejších zemí světa.

Foto: Sněm SP ČR, zdroj: Twitter SP ČR

Česko v globálním žebříčku konkurenceschopnosti zůstává na 31. místě. Za poslední rok se neposunulo ani o jedno místo, přestože průmysl i ekonomika roste. Vláda proto musí v příštích třech letech podniknout kroky, které zemi přiblíží ke světové dvacítce. Výčet úkolů pro vládu prezentoval Svaz průmyslu a dopravy ČR na tradičním Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

„Do dvacítky nejvyspělejších zemí světa vede několik cest. Na prvním místě je omezení byrokracie. Úřad vlády musí umět koordinovat, aby se snižovala administrativní zátěž podnikatelů. Druhá oblast je digitalizace. Když se k tomu přidá vzdělanost, zlepší se infrastruktura, věda výzkum inovace a vláda nás podrží při podpoře exportu, máme šest hlavních oblastí, které rozhodnou, zda budeme v TOP 20,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Česko stále zaostává v kvalitě institucí, infrastruktury či vzdělávacího systému, zejména technického vzdělání. Rezervy má země také v dostupnosti vědců a technických pracovníků či ve spolupráci firem a univerzit. Vláda musí také zrychlit zavádění e-governmentu. „Už je za minutu dvanáct. Bez digitalizace státní správy země nenaskočí do rychlíku konkurenceschopnosti. Jsme mezi evropskými zeměmi vážně pozadu,“ dodává Hanák.

Letošní Sněm u příležitosti oslav 100 let založení Svazu průmyslu a 100 let od založení republiky byl výjimečný. Zúčastnili se ho také představitelé slovenské vlády a zástupci slovenských průmyslových svazů. Slovenské firmy trápí podobné problémy jako český průmysl. Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je spojený nejen s aktuálním hospodářským růstem, ale také s nízkou kvalitou vzdělávacího systému. Mzdy na Slovensku rostou rychleji než produktivita práce. Firmy jsou tak stále více motivovány investovat do digitalizace a automatizace výroby.

Zdroj: TZ SP ČR

Mailový zprAVOdaj – říjen

Prohlédněte si v internetovém prohlížeči ZDE